Na aktuální téma - černý kašel
Černý kašel (nebo také dávivý kašel nebo pertuse) je vysoce nakažlivá kapénková infekce. Původcem je gram-negativní bakterie Bordetella pertussis. Nejvíce nemocných je v současné době hlášeno ve věku 15–19 let, u kterých probíhá onemocnění mírně. Ti jsou zdrojem infekce pro nedostatečně imunizované kojence a batolata, pro které představuje černý kašel těžké, život ohrožující onemocnění. Kojenci se většinou nakazí od členů rodiny.
Pertuse se projevuje kašlem trvajícím minimálně 2 týdny s jedním z následujících příznaků: záchvaty kašle, kokrhavým kašlem, zvracení po záchvatu kašle bez jiných zjevných příčin, apnoická pauza (přerušené dýchání) u kojenců.
Inkubační doba je 7 až 21 dnů. Onemocnění obvykle trvá 6 až 8 týdnů a má 3 stadia: katarální (1 až 2 týdny); paroxysmální (2 až 6 týdnů), rekonvalescentní (1 až 3 týdny). V katarálním stádiu bývá rýma, pokašlávání, většinou s trváním 10–15 dní. Obvykle ho klinicky nelze odlišit od jiných katarů horních dýchacích cest, což brání časné diagnostice a účinné antibiotické léčbě. Celkové příznaky jako nechutenství, horečky, únava, nejsou výrazné a nemusí být vyjádřeny. V paroxysmálním stádiu jsou četné typické záchvaty dráždivého kašle. Na vrcholu záchvatu může dojít až k přerušení dýchání s následným hlasitým sípavým nádechem („kokrhavý“nádech ), výdech bývá stakatovitý. Záchvaty kašle se opakují denně po dobu 6–10 týdnů, ale u starších dětí a více než poloviny adolescentů i déle. Záchvaty jsou častější v noci a jsou značně vyčerpávající. Mohou být vyvolány jakýmkoli zevním podnětem, jídlem, emocemi, změnou teploty. Současně může docházet k promodrání dítěte po kašli, nevolnost a zvracení. Stav mezi záchvaty kašle je zcela bezpříznakový, což odlišuje pertusi od jiných respiračních infekcí. Ve stadiu rekonvalescence trvá zvýšená pohotovost ke kašli na minimální podněty, tíže záchvatů a jejich frekvence se ale snižuje.
Při podezření na pertusi je vhodné vyhledat praktického lékaře, který provede stěr z nosohltanu na pertusi nebo odebere vyšetření z krve na protilátky. Léčí se antibiotiky ze skupiny makrolidů. Důležité je včasné zahájení antibiotické terapie, které zmírní průběh onemocnění a snižuje riziko přenosu na další vnímavé jedince. Ideální je zahájení léčby již v katarálním stádiu, než dojde k destrukci řasinkového epitelu. V případě pozdě zahájené léčby již antibiotika neovlivní záchvatovitý průběh onemocnění vzhledem k přítomnosti toxinů v dýchacích cestách, ale alespoň minimalizují přenos na další jedince.
Proti černému kašli se v České republice očkuje od roku 1958. Očkování nelze zahájit dříve než v 9. týdnu života. Přeočkovává se mezi 5. a 6 rokem a mezi 10. a 11. rokem života. Toto očkování je povinné. Je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou.
Proočkovanost dětí v České republice je vysoká, ale po očkování dochází postupně k tzv. vyvanutí postvakcinační imunity, proto lze onemocnět v průběhu 3–5 let po očkování. Očkování snižuje pravděpodobnost těžkého průběhu onemocnění a snižuje cirkulaci původce v populaci.
Dospělým se doporučuje přeočkování proti pertusi. Přeočkování si pacient hradí sám.
MUDr. Eva Havránková
primářka
Fotogalerie
