Lékař bloguje: Respirační infekce a akutní zánět hrtanu

Lékař bloguje: Respirační infekce a akutní zánět hrtanu

Převážně rodičům je určen blog-seriál Lékař bloguje. Náš pneumolog, MUDr. Václav Koucký se ujímá "slova", aby vám předal cenné rady při nemoci Vašeho dítěte.

Dozvíte se, jak se zachovat, když vaše dítě stoná, co dělat v počáteční fázi nemoci, jak poskytnout první a správnou pomoc, jak rozpoznat vážnost situace, a kdy je třeba navštívit lékaře anebo zavolat rychlou záchrannou službu.

Těšit se můžete na praktické rady od člověka nanejvýš povolaného.

Dnešní díl se jmenuje:
Respirační infekce a akutní zánět hrtanu

  • Podzim je v plném běhu a s ním přichází i období respiračních infekcí. Tak jako každý rok, i letos očekáváme vyšší výskyt nachlazení s kašlem, rýmou, případně i těžšími průběhy jako je zánět průdušek, zápal plic či zánět středouší. Většina těchto infekcí, zejména u mladších dětí (do ca. 5 let věku) je původu virového. Antibiotika tedy průběh těchto onemocnění příznivě neovlivní, naopak mohou přinést nežádoucí účinky (průjem, nevolnost, střevní dysmikrobie atd.). Nezbývá tak než se spolehnout na náš imunitní systém a jeho činnost podpořit vhodnými prostředky. Sem patří v prvé řadě klidový režim, dostatečná rekonvalescence, pestrá strava s dostatkem tekutin a vitaminů (nejlépe ve formě čerstvé zeleniny a ovoce). Dále mohou pomoci léky na teplotu event. i na kašel. V některých případech máme i další léky, které mohou dítěti ulevit, případně zkrátit dobu onemocnění.

 

  • Typickým příkladem respirační infekce je akutní zánět hrtanu neboli subglotická laryngitida. Jedná se o poměrně časté onemocnění, které postihuje zejména kojence a batolata. Ve školním věku se s ní setkáváme již méně často. Toto onemocnění začíná zpravidla náhle – ještě ráno bylo dítě zdravé a večer již má úporný kašel. Horečka nemusí být přítomna, někdy má dítě jen lehce zvýšenou teplotu. Naopak dominující je kašel – hrubý až štěkavý. Může být přítomen i zvláštní druh sípání – tzv. stridor, případně i chrapot. U těžších forem se může vyskytovat ztížené dýchání (zrychlené či namáhavé). V této situaci už je nezbytné vyhledat lékaře. Pro laryngitidu je typický rozvoj příznaků večer po ulehnutí – to souvisí se suchým a teplým vzduchem v posteli, který otok hrtanu zhoršuje.

 

  • Jelikož je laryngitida virového původu, nepatří antibiotika do její standartní léčby. Základem je snaha ovlivnit otok hrtanu, který způsobuje výše zmíněné příznaky. Prvním krokem může být inhalace chladného a vlhkého vzduchu – např. otevřít okno, rozvěsit vlhké pleny kolem postýlky, někteří rodiče dávají dítě i před otevřený mrazák. Pomoci může také krátká procházka (v dostatečném oblečení) nebo cesta na pohotovost. Tradičně udávaný Fenistil (ve formě kapek) neprokázal svoji účinnost. Dalším krokem léčby jsou inhalace různých přípravků – nejčastěji adrenalinu. Tato léčba je už vázána na zdravotnické zařízení. Zde zpravidla lékař naordinuje i kortikosteroid – nejčastěji v podobě čípku do konečníku, případně v tabletové formě. Všechny tyto zákroky ovlivňují otok hrtanu a tím mírní příznaky a ulehčují dýchání. Posouzení náročnosti dýchání a dostatečného okysličení organismu je nezbytnou součástí lékařského vyšetření. V případě, že je dýchání příliš namáhavé nebo v případě, kdy není okysličení krve dostatečné (saturace kyslíkem pod 93%), je třeba podat dodatečný kyslík a dítě hospitalizovat. Nekomplikovaná laryngitida odezní zpravidla během 1-3 dnů. V případě, že je průběh delší, resp. dítě trpí na opakované a těžké laryngitidy, je to již důvod k podrobnějšímu vyšetření, aby se vyloučily méně časté příčiny těchto obtíží. Ve většině případů je však laryngitida běžným onemocněním, se kterým si děti dobře poradí.