Lékař bloguje: Imunita u dětí v době covidové očima pediatra
Převážně rodičům je určen blog-seriál Lékař bloguje.
Dozvíte se například, jak se zachovat, když vaše dítě stoná, co dělat v počáteční fázi nemoci, jak poskytnout první a správnou pomoc, jak rozpoznat vážnost situace, a kdy je třeba navštívit lékaře anebo zavolat rychlou záchrannou službu.
Těšit se můžete na praktické rady od člověka nanejvýš povolaného.
Dnešní díl se jmenuje:
Imunita u dětí v době covidové očima pediatra. Jak ji podpořit a čemu se naopak vyhnout.
Imunita je schopnost organismu reagovat na vlivy vnějšího prostředí a její posilování je nejdůležitější prevencí před onemocněním. Ideální je posilovat imunitu co nejpřirozeněji, ale občas se nevyhneme ani produktům z lékárny.
Přípravků na posílení imunity je celá řada, ale většina těch, které jsou v lékárně volně dostupné, má pouze atest potravinové nezávadnosti. Chybí ale jakékoliv opravdové důkazy o tom, do jaké míry ovlivní imunitu dítěte. Pravděpodobně nejlepší účinnost a zároveň bezpečnost je prokázána u bakteriálních lyzátů, které zvyšují obranyschopnost jak vůči bakteriím, tak i virům. Patří sem např. BronchoVaxom, Ribomunyl, Luivac apod. Tyto léky jsou ale pouze na předpis, nikoliv volně dostupné.
Podobně na předpis a s ověřeným efektem jsou dialyzované extrakty z lymfocytů a methizoprinol. Tím, že mají větší efekt na tzv. buněčnou imunitu, chrání organismus především před virovým onemocněním.
Velký význam vidím ve vitamínu C, protože se na trhu objevila tzv. lipofilní forma, která se kompletně vstřebává. Aby vitamín C dobře fungoval, musíme pravidelně podávat vysoké dávky. Dokud byl ovšem k dispozici jen klasický vitamín C, hrozilo, že při takto vysokých dávkách se nestačí dostatečně vstřebat a ve střevě tak vznikne látka, která by potom ohrožovala ledviny vznikem močových kamenů. U této formy je to naprosto bezpečné. Bohužel preparáty s tímto mechanismem vstřebávání jsou podstatně dražší. Lékárny také nabízejí vitamín C v retardované formě, tj. se zárukou jeho postupného rozpouštění.
Dalším hráčem na trhu pro posílení imunity jsou komplexní vitamínové doplňky. Ty mají smysl u dětí, které nejsou schopny se z jakéhokoliv důvodu standardně stravovat. Ale v běžné stravě, kterou děti v našich končinách dostávají, jsou všechny potřebné látky zastoupeny. Rozhodně pak nelze tyto přípravky označovat za doplňky zvyšující imunitu. Probíhající studie s nukleotidy, které obsahují takzvaní počáteční mléko neboli kolostrum a glukany – látky izolované z hub, dávají informace do budoucna. Naopak, u velmi oblíbených probiotik a prebiotik, kterým nelze upřít řadu ověřených účinků v působení na trávení, vliv na imunitu prokázaný nebyl.
Hodně se také v souvislosti s imunitou mluví o homeopatické léčbě a stále více se o ni rodiče dětí zajímají. Existuje již dostatečné množství srovnávacích testů a lze s jistotou říct, že je u nich prokázán efekt, ale statisticky nevýznamný, plně odpovídající efektu placeba.
Stále ale platí, že nejpřirozenějšími posilovači dětské imunity jsou pohyb, respektive dobrá fyzická kondice, stejně jako kvalitní spánek, zdravá strava s dostatkem vlákniny a vitamínů, stejně důležitá je však i psychická vyrovnanost. To nejsou jen otřepané fráze, ale pravda pravdoucí. Imunitu a ochranu organismu musíme chápat komplexně. Pohyb, který bych nyní doporučil celé rodině je „utéct" někam do přírody, ideálně do míst s co nejmenším počtem lidí.
Další možností je přirozené a rozumné otužování, které doplňuje komplexnost připravenosti organismu bránit se infekci. Adaptace na nižší teploty vede k minimalizaci procesů nachlazení a tímto mechanismem snižuje pravděpodobnost infektu. A otužování je dobré od nejnižšího věku a dále po celý život. Takže i u větších dětí je skvělé, pokud otužování patří mezi jejich denní rituály. Tady je to hodně na rodičích. Pokud jdou dětem příkladem, obvykle se tomu bránit nebudou.
S otužováním souvisí i to, jak dítě oblékat. Nadměrné oblékání imunitu přímo nezhorší, ale větší vnímavost k infektům v tom vidím. Když dojde k zapocení a poté vystavení chladnému vzduchu, dítě se snadněji nachladí. Sám dost často pozoruji, že maminky obecně mají tendenci děti oblékat víc, než je potřeba, a přitom je to velice jednoduché. U nejmenších dětí maminky poznají, že je dítě správně oblečené podle toho, jestli se na zádech nebo v záhlaví potí. Pokud ano, tak je lepší trochu ubrat. Naopak jestliže má dítě studený nos, je mu zima. Maminkám tedy vždy říkám, že dítě je ideálně oblečené, pokud se nepotí a nemá chladný nos.
V souvislosti s imunitou se aktuálně řeší roušky a jejich nošení u dětí. Já jako lékař pediatr si stojím za tím, že roušky prokazatelně snižují přenos nákazy COVIDEM-19 a to samozřejmě platí i pro další infekce. Jejich nošením chráníme nejen sebe, ale i ostatní. Pracuji i u akutního lůžka a vím, jak umí být covid zákeřný. Na podzim loňského roku jsem se ocitl na pomyslném druhém břehu, když jsem prodělal oboustranný zápal plic. A to netrpím na žádné chronické onemocnění, nejsem kuřák ani obézní. Ale vrátím se k tématu – dítě by mělo nosit roušku od věku, kdy ji toleruje. Je to samozřejmě individuální a zejména děti psychicky retardované nebo autisté s rouškami mají problém a nemá smysl je k tomu nutit. Na druhé straně jsou i tříleté děti, které roušku dokážou nosit. Je to především na rodičích, aby jim vysvětlili důvod, proč ji nosit.
Absolutní ochrana ale není pro imunitu nic dobrého. Dává naopak prostor k rozvoji alergií apod. Bohužel, v medicíně se většinou vše točí kolem toho, co je menší a větší zlo. A podpořit covidovou pandemii by zcela jistě bylo horší.
Pozitivní na současné situaci je to, že s tím, jak ubylo přirozených kontaktů, je nemocnost dětí nyní podstatně menší, a protože se méně dětí pohybuje i na hřištích a sportovištích obecně, klesla i úrazovost. Ale samozřejmě žádná tato pozitiva nepřebijí celkové negativum z pandemie. Dětem chybí osobní kontakty a také škola.
MUDr. Jiří Havránek
Fotogalerie
