Lékař bloguje: Kde se bere rýma?
Převážně rodičům je určen náš blog-seriál Lékař bloguje. Primář naší léčebny a dnes společně s garantem plicního programu se ujímají "slova", aby vám předali cenné rady při nemoci Vašeho dítěte.
Dozvíte se například, jak se zachovat, když vaše dítě stoná, co dělat v počáteční fázi nemoci, jak poskytnout první a správnou pomoc, jak rozpoznat vážnost situace, a kdy je třeba navštívit lékaře anebo zavolat rychlou záchrannou službu.
Těšit se můžete na praktické rady od člověka nanejvýš povolaného.
Dnešní díl se jmenuje:
KDE SE BERE RÝMA?
Rýma je velmi častý příznak jak u dětí, tak dospělých. Zpravidla se jedná o banální, leč značně obtěžující projev. Známé přísloví, že neléčená rýma trvá 7 dní a léčená týden, jistě odráží zkušenosti našich předků, nicméně existují případy, kdy tomu tak není a za rýmou se může skrývat závažné onemocnění. Příčinu výtoku z nosu, ať již vodnatého či hlenovitého, může v řadě případů ozřejmit důkladný rozbor přidružených příznaků a podrobné fyzikální vyšetření.
Nejčastějšími původci rýmy jsou viry. Jedná se povětšinou o kapénkové infekty, které se šíří kašláním, kýcháním nebo přímým kontaktem. Některé odolnější viry (tzv. neobalené) mohou i po určitou dobu přežívat na površích (kliky dveří, stolky, madla, atd.). Odtud si je pak rukama přeneseme na sliznice (do očí, nosu, úst). Právě děti jsou svým chováním velmi rizikové. Ze sliznic horních cest dýchacích se viry mohou šířit i dále do těla, např. do dolních cest dýchacích, středouší nebo krevního oběhu. V takovém případě je rýma doprovázena i dalšími příznaky, včetně těch celkových, např. horečkou, bolestmi svalů, kloubů atd. a přestáváme ji považovat za banální záležitost. V nečetných případech se může k virové infekci přidružit i bakteriální zánět. K tomu dochází zpravidla po týdnu a déle a doprovází jej změna charakteru sekretu z nosu (zpravidla hustý, žlutavozelený, tedy „hnisavý“). Ani v této situaci nemusí být nezbytné nasazovat celková antibiotika. Zdravý jedinec (včetně dětí) si s takovou infekcí poradí na podpůrné léčbě (různé postupy hygieny dutiny nosní jako jsou výplachy mořskou vodou, dezinfekční spreje atd.). V úporných případech je možno nasadit i lokální antibiotika, nicméně zde bych znovu připomněl ono přísloví ze začátku článku.
Další, relativně častou příčinou výtoku z nosu, jsou alergie. Jedná se o tzv. alergickou rýmu. V tomto případě není spouštěčem infekce, ale přecitlivělost organismu na různé zevní látky (pyly, prach, roztoči a další). V závislosti na typu spouštěče mohou být příznaky sezónní, např. jen během jara, kdy kvete daná rostlina nebo celoroční (v případě celoročního alergenu jako třeba prach či roztoči). Intenzita příznaků kolísá v souvislosti s expozicí alergenu. Zrádné může být to, že při dlouhém trvání obtíží si na ně pacient zvykne a nepokládá je za něco neobvyklého. Souvislost s expozicí alergenu pak nemusí být zcela zřejmá. Dalším problémem u alergické rýmy je skutečnost, že se často sdružuje s dalšími onemocněními jako je atopický ekzém či průduškové astma. Léčba v takovém případě musí být cílena na obě složky, jelikož jedna nemoc potencuje druhou.
Krom výše zmíněných častých příčin se na sekreci z nosu mohou podílet i další přidružené faktory. Např. tvarové odchylky dutiny nosní mohou zhoršovat její průchodnost a samočistící schopnost, což má za následek zvýšenou náchylnost k infektům, a tedy i rýmě. Kouření, expozice prašnému prostředí, zvětšená nosní mandle atd. se mohou též spolupodílet. Zmínit můžeme i vzácnou, geneticky podmíněnou chorobu, tzv. nepohyblivost řasinek (primární ciliární dyskinezi), která je též charakterizována trvalým narušením samoočišťovací schopnosti sliznic dýchacího traktu, a která má chronickou rýmu jako jeden z průvodních znaků.
Závěrem můžeme konstatovat, že ačkoliv je rýma ve většině případů samoúzdravné a banální onemocnění, může se za ní skrývat vážnější, často ale léčitelný problém. Z tohoto důvodu je vhodné věnovat pozornost zejména dlouhodobé až chronické rýmě, která se nikdy plně nevyhojí.
Blogovali: primář MUDr. Jiří Havránek a MUDr. Václav Koucký, PhD., garant plicního programu
Fotogalerie
