A co dál? Co dělat po pobytu v léčebně? 10 rad od psycholožky
Co dělat po pobytu v léčebně?
Mnozí z vás se ptají, co dělat, až se vrátím z léčebny a nebudu pod dohledem odborníka? Udržím si novou váhu, zhubnu ještě něco málo pro zdraví?
Zde jsou dobré rady našich psycholožek, Anety a Katky na "režim doma", který, s trochou vůle může zvládnout každý.
1. Jak velký mám hlad?
Předtím, než se půjdu najíst, tak si zhodnotím na škále od 1 – 10 (10 největší hlad), jak moc velký hlad mám. Podle toho pak přizpůsobím velikost porce jídla, kolik toho potřebuji sníst, případně co.
2. Proč mám hlad?
Předtím, než se půjdu najíst, tak si řeknu, proč mám vůbec hlad? Mám hlad, protože jsem dlouho nejedl/a a kručí mi v břiše nebo protože jsem např. smutný/smutná, chci se za něco odměnit nebo se jen nudím, a tak chci zajíst nudu? Na základě odpovědi zvážím, jestli se nyní opravdu potřebuji najíst.
3. Zkusím vybrat zdravější variantu.
Když mám chuť třeba na něco sladkého, tak si zkusím místo bonbónů vybrat zdravější alternativu - například ovoce, které je také moc chutné a navíc má spoustu vitamínů. Zkusím také jíst více zeleniny a vybírat si zdravější varianty mých oblíbených jídel.
4. Jídlo si vychutnávám
Při jedení se snažím nejíst rychle a nehltat, ale naopak jíst pomalu, vnímat vůni a strukturu jídla, vychutnávat si každé sousto. Zabráním tak přejedení a budu se po jídle cítit dobře a zasycen/a. Říkáme tomu vědomé jedení. Výzva měsíce: Každý den zkusím alespoň jedno (a nejlépe více) jídel sníst vědomě. Tedy pomalu, v klidu u stolu, beze spěchu nebo koukání do mobilu či na televizi, s vychutnáním každého sousta.
5. Vím, co je „emocionální hlad“.
Pokud mám někdy chuť jíst, protože jsem ve stresu, smutný/á, naštvaný/á nebo se nudím (říkáme tomu „emocionální hlad“), vím, že místo jídla mi doopravdy pomůže něco jiného. TIP psychologa: Zeptej se sám/a sebe: „Co teď doopravdy potřebuju?“ Třeba zjistíš, že si místo jídla potřebuješ s někým popovídat, obejmout, odpočinout si nebo zahnat nudu nějakou aktivitou.
6. Pracuji na zdravém sebevědomí.
Vím, že vzhled není všechno a jako člověk jsem MNOHEM VÍC než jen to, jak vypadám. Snažím se soustředit na své pozitivní stránky, připomínám si, co umím, co už jsem zvládl/a s ostatními se snažím nesrovnávat. Jsem originál a mám se rád/a. TIP týdne: Pokus se častěji pochválit, také si můžeš napsat, čeho si na sobě vážíš, co umíš, v čem jsi dobrý/á nebo se na to zeptej svých nejbližších. Ve chvíli, kdy budeš klesat na mysli, tak si to připomeň.
7. Pohyb, který nás baví.
Vím, že pohyb je důležitý. Najdu si tělesnou aktivitu, která mě baví (nebo mi alespoň nevadí), což znamená, že u pohybu vydržím a nebudu se do něj muset nutit. Pokud nevím, co by mě bavilo, poradím se s rodiči, kamarády nebo se podívám na internet. Zkusím více aktivit, klidně i něco nového. Třeba mě bude bavit něco, u čeho bych to ani nečekal/a.
8. Podpora blízkých.
Připomínám blízkým (rodiče, prarodiče, kamarádi), proč je pro mě zdravý životní styl důležitý. Poprosím je, aby mi nenabízeli nezdravé potraviny nebo nadbytečné porce, ale aby mě podpořili a šli do toho se mnou. Alespoň jeden z nich. Tak kdo to bude?
9. Nic si nevyčítám, změna je pomalý proces a mám se rád/a!
Když občas udělám chybu, nevyčítám si to, důležité je, že se vždy vrátím zpět k zásadám zdravého životního stylu. Nadváha a obezita je pro zdraví riziková a není dobré jí chodit naproti, ale zároveň není důvodem, proč se nemít rád!
10. Pravidlo 80:20.
Vím, že nemusím být vždy 100 %, stačí, když budu z 80 % dodržovat zdravou vyváženou stravu a pravidelný pohyb. Zbylých 20 % si mohu dát například svoji oblíbenou pochutinu. Důležité je, že si nebudu vyčítat, že si občas dám kousek čokolády nebo zmrzlinu, ale zároveň je to pro mě udržitelné.
Mgr. Aneta Klíma Rychová
Mgr. Kateřina Licholetová
Fotogalerie
